Dříve nebo později každá žena vkročí do období přechodu. Většina z nich se tohoto období obává, a to zejména s ohledem na nepříjemné symptomy, které jej doprovázejí. Základem boje s obavami, ale i se samotnými příznaky klimakteria, je mít k dispozici kvalitní informace o tom, co přesně čekat nebo jaké jsou možnosti prevence. Shromáždili jsme pro vás 8 nejčastějších otázek, které ženy ohledně přechodu vyhledávají na internetu, a sepsali na ně odpovědi.
1) Jaké jsou příznaky menopauzy?
Mezi nejčastější příznaky menopauzy patří návaly horka a pocení, podle studie americké North American Menopause Society jimi trpí 75 % žen v přechodu. U čtvrtiny žen jsou poté návaly natolik silné a časté, že jim značně komplikují běžný život. Časté jsou také změny nálad, snížení psychické i fyzické výkonnosti, únava a nespavost, zhoršená paměť a soustředění, snížené libido a vaginální suchost. Objevit se může úzkostlivost či snížené sebevědomí až deprese. Dále se žena v klimakteriu může potýkat s bolestmi hlavy, pocity brnění končetin, bolestí na hrudi, závratí či nevolností. V přechodu může trpět i zevnějšek: ženy snáze přibírají na váze, přibývá vrásek, tenčí a vysušuje se kůže, objevují se změny v pigmentaci, kvůli hormonálním změnám může přijít akné.
„Nejzrádnějšími symptomy přechodu jsou poté chronické příznaky, které se někdy označují jako metabolický klimakterický syndrom. Ty jsou nebezpečné, protože nejsou na první pohled patrné, a navíc jsou těžko rozpoznatelné. Patří sem kupříkladu zvýšené riziko vzniku osteoporózy, aterosklerózy, infarktu myokardu či cévní mozkové příhody. Před těmito nemocemi byly ženy v reprodukčním věku chráněny vyšší hladinou estrogenu. S jeho úbytkem však dochází k oslabení této ochranné funkce a ke zvýšení rizika srdečně cévních onemocnění přibližně na stejnou úroveň, jako je tomu u mužů,“ upozorňuje gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.
2) V jakém věku přichází menopauza?
Slovem menopauza se běžně označuje celé období přechodu, správně se však tímto pojmem označuje poslední menstruace v životě ženy. Ta dle statistik nastává v průměru kolem 51. roku života ženy. Doba před poslední menstruací, kdy se začnou reprodukční schopnosti ženy postupně vytrácet a objevují se první příznaky přechodu, se označuje jako preklimakterium. Obvykle nastává zhruba šest let před menopauzou, v některých případech ovšem mohou první příznaky nastoupit i kolem 30. či 35. roku. Doba, po kterou se doprovodné symptomy objevují, je velmi individuální, průměrně činí kolem 4 let, avšak v extrémních případech může dle výzkumů trvat i přes 10 let.
3) Menopauza a menstruace – Jak to chodí?
Ženy na internetu vyhledávají informace související s menopauzou a postupně slábnoucí menstruací. Období přechodu totiž typicky signalizují změny v menstruačním cyklu ženy. U některých žen se nepravidelná, vynechávající menstruace objeví již po čtyřicítce, průměrně pak přichází ve 45. letech. Zpočátku jsou změny pozvolné, avšak s čím dál klesající hladinou hormonů se projevují intenzivněji. Kromě toho, že se menstruace stává nepravidelnou, může se změnit i její průběh, takže cyklus bývá kratší či delší než obvykle. Na začátku klimakteria může zesílit i samotné krvácení, postupně ale slábne, až se nakonec vytratí úplně.
4) Jaké jsou léky na menopauzu?
Předně je potřeba říci, že menopauza není nemoc, ale přirozený stav, do něhož jednou vstoupí každá žena. Myslet si, že až „to“ jednou přijde, jednoduše sezobnete pilulku a budete zase v pohodě, není nejlepší strategií. U menopauzy se totiž nejlépe vyplatí „prevence“ potíží, jejímž základem je zdravá životospráva. Vhodný jídelníček, dostatečná fyzická aktivita a s tím spojené udržení optimální hmotnosti, ale třeba i skoncování s kouřením a minimalizace pití alkoholu a kávy, to vše může příznaky menopauzy zmírnit. Pomoci mohou i vhodné doplňky stravy, které lze zařadit už pár let před očekávaným nástupem přechodu. Osvědčil se například přípravek Sarapis Soja obsahující řadu látek, vitamínů a minerálů podporujících tělesnou i psychickou pohodu žen v klimakteriu.
„V některých případech, kdy jsou příznaky menopauzy obzvláště silné a výrazně snižují kvalitu života ženy, efektivně pomáhá zejména hormonální substituční léčba. Ta dokáže ženám nahradit mizející estrogen. Nejčastěji je indikována terapie kombinací estrogenu a gestagenu, léčba pouze estrogenem může být předepsána jen ženám, jimž byla odstraněna děloha,“ upozorňuje lékař. Hormonální substituční léčba (HST) bývá aplikována v různých formách, například tabletami s ústním podáním, speciálními náplastmi, injekcemi, vaginálními krémy, kožními gely i nosními spreji nebo podkožními implantáty. Hormonální terapie obvykle příznivě působí například proti návalům horka, střídání nálad, depresím, urologickým potížím, bolestem hlavy, vypadávání vlasů i lámání nehtů, snižuje riziko řídnutí kostí, hladinu cholesterolu a blahodárně působí na suchost a podrážděnost pochvy.
Na druhou stranu však s sebou HST nese i určitá negativa, přičemž nejčastěji se hovoří o zvýšeném riziku rozvoje rakoviny prsu a tvorby krevních sraženin. Klíčovými faktory jsou zde zejména délka trvání terapie a její forma. Riziko vzniku karcinomu prsu je například nižší v případě, kdy nebyl gestagen podáván denně, ale pouze ve fázích. Méně riziková je pak HST ve formě mastí nebo čípků. Co se délky týče, odborníci se shodují na tom, že jen velmi málo riziková je terapie do jednoho roku trvání, naopak nejrizikovější je dlouhodobá terapie v délce pět a více let. Nebezpečí rakoviny je rovněž nižší, pokud se s HST začalo až v pozdějším věku – od 60. let výše.
5) Jaké bylinky na menopauzu pomáhají?
V přechodu mohou ženy sáhnout po řadě pomocníků z rostlinné říše, a to nejen z řádu bylin. Nejvýznamnější pomoc jim mohou poskytnout rostliny s obsahem fytoestrogenů – rostlinných hormonů, které mají podobnou strukturu jako ženské pohlavní hormony. Ty jsou obsaženy například v doplňku stravy Sarapis Soja. Nejbohatěji jsou zastoupeny v červeném jetelu, sóji, cizrně nebo kanadských brusinkách. Pro podporu psychické pohody se pak hodí například třezalka nebo meduňka, s nespavostí pomůže kozlík či chmel. Šalvěj a yzop mohou zmírnit návaly horka. Duševní i fyzickou energii může navrátit ženšen.
Jak už bylo řečeno, proti příznakům menopauzy účinně pomáhá celková změna jídelníčku. Důležité je zejména zvýšit příjem sacharidů škrobového původu, tedy těch z ovoce, zeleniny, obilovin a luštěnin, které pomáhají držet na uzdě hladiny krevního cukru. Ženy v přechodu by se též měly vyhýbat nasyceným tukům a nahradit je nenasycenými kupříkladu z tučných ryb, olivového oleje nebo slunečnicových semínek. Zcela minimální by pak měl být příjem soli a alkoholu.
6) Nespavost v klimakteriu – Proč k ní dochází?
Podle letošní studie americké organizace Sleep Foundation trápí častá nespavost 61 % žen v přechodu. „Ženské hormony progesteron a estrogen, jichž během přechodu ubývá, se podílejí na mnoha tělesných procesech, včetně spánku. Progesteron má zklidňující účinky, ale ovlivňuje například i dýchání, a tak jeho nízká hladina může přispívat ke spánkové apnoe, což je významná spánková porucha. Estrogen zase hraje roli v metabolismu serotoninu a dalších neurotransmiterů, které mají vliv na cyklus spánku a bdění. Vedle toho pomáhá tělu udržovat v noci nižší tělesnou teplotu, což přispívá ke kvalitnějšímu spánku,“ vysvětluje gynekolog Pavel Turčan. Klidnému spánku navíc nijak neprospívá ani zvýšené psychické napětí, jež ženy v klimakteriu pociťují, a také návaly horka a noční pocení.
Boj s nespavostí nebývá snadný, významně však může pomoci pečlivé dodržování pravidel spánkové hygieny. Důležité je nejíst na večer těžká jídla a nepít alkohol ani kofeinové nápoje. Přes den se snažte unavit fyzickou prací a pár hodin před spaním se pomalu začněte zklidňovat. Nezatěžujte psychiku, relaxujte, pusťte si uklidňující hudbu, zkuste meditaci. V ložnici před ulehnutím pořádně vyvětrejte, nepřetápějte a pořiďte si zatemňovací závěsy či rolety. Pro podporu usínání si můžete dát čaj z meduňky či kozlíku.
7) Menopauza a diskuze
Dalším oblíbeným heslem v internetových diskusích je menopauza a diskuse. „O menstruaci se mladá děvčata často poprvé dozvídají od svých matek, ale o přechodu matky s dcerami obvykle nemluví – toto téma ostatně v drtivé většině případů začíná být pro ženy aktuální až v době, kdy již příliš mateřských rad nepotřebují. Navíc většina žen v našich kulturních podmínkách vnímá období klimakteria spíše negativně jakožto nástup stáří, a tak se jim o něm příliš hovořit nechce,“ říká lékař. Právě otevřená diskuze o přechodu by však mnoha ženám mohla pomoci. Není žádný důvod, aby žena v přechodu či po něm byla v moderní společnosti vnímána jakkoliv negativně. Stereotypním předsudkům je potřeba jednou pro vždy učinit přítrž a přechod začít vnímat jako nedílnou a nikterak podřadnou součást života, jakkoliv může být nepříjemný. Pro ženy potýkající se v přechodu s potížemi psychického rázu může být navíc možnost otevřeně sdílet své problémy, mimořádně přínosná. V dnešní době se lze svěřit například na internetových diskuzích či ve facebookových skupinách, které poskytují určitou možnost anonymity. Pokud ale žena dává přednost komunikaci tváří v tvář, může se ideálně obrátit na svou vlastní matku. Rozhovorem s ní totiž může získat cenné informace, a to hlavně v případě, že se k přechodu teprve blíží. Menopauzu totiž velmi ovlivňuje i genetika a nástup i průběh přechodu tak u dcery bývá velice podobný tomu u její matky.
8) Probíhá menopauza u mužů?
V neposlední řadě lidé na internetu v souvislosti s menopauzou hledají mužský ekvivalent. Mužský přechod neboli andropauza se v mnoha ohledech neliší od toho ženského. Oba stavy spojuje úbytek pohlavních hormonů a také celá řada společných symptomů, jako jsou změny nálad, návaly horka, snížené libido, únava, deprese či nespavost. U obou pohlaví též dochází k redistribuci tuků a s tím spojeným přibývání na váze. Ze zdravotních obtíží mužům hrozí srdeční choroby i osteoporóza, infarkt či mrtvice. Také je trápí erektilní dysfunkce či problémy s prostatou. Může nastat i poměrně nečekaný, avšak docela rozšířený symptom, jemuž se přezdívá druhá puberta či druhá míza. Muži se vlivem hormonálních změn v tomto období vracejí do pubertálních let, láká je adrenalin, pokukují po mladších ženách, jimž navíc často podlehnou, opustí své dlouholeté partnerky a založí druhou rodinu. Nebo naopak takříkajíc chytí druhý dech a stanou se z nich workoholici honící se za úspěchem v touze ještě něčeho v životě dosáhnout.
„Zatímco ženy se jednou v přechodu ocitnou všechny, andropauza naopak zdaleka všechny muže nepostihuje. Testosteron sice přirozeně ubývá postupem času každému muži, syndromy spojené s mužským přechodem se však objevují u méně než poloviny mužské populace,“ vysvětluje sexuolog Pavel Turčan. U mužů je pokles hormonální hladiny rovněž pozvolnější, zhruba o 1 až 2 % ročně, a příznaky tak nemusejí být tolik patrné. Mužský přechod tak začíná o něco později, typicky mezi 50. a 60. lety.